Hlavní brána

Hlavní brána Satsuki, jediný známý vstup do této tajemstvími opředené vesnice a podle všeho také jediná možnost, jak její hranice překročit. Je tomu možná těžké uvěřit, ale Satsuki patří mezi jedno z nejbezpečnějších míst v širém známém okolí a kdo neprojde přísnou kontrolou, jež funguje 24 hodin denně, nemá možnost jakkoliv toto místo narušit. I kdyby se jednalo o vysoko postavenou osobu, která by díky tomu mohla přijít o životně důležitou schůzku. Navíc, všichni cizinci, kteří nemají udělenou zvláštní výjimku, mají vstup s jakýmkoliv vybavením nebo zbraněmi zakázanou a vše je nutné u brány odevzdávat, načež jim vše na stejném místě bude předáno po znovu opuštění Satsuki. Je to z toho důvodu, že jako pohraniční část údolí Jinsei no Sanbe a první obraná linie v případě jakéhokoliv napadení, musela vesnice zavést jistá obraná opatření, jež by jí mohli poskytnout případnou taktickou výhodu. Hlavní součástí toho je samozřejmě obrovská kamenná hradba, jež obíhá všechny části vesnice, jež jsou přístupné z pevniny a její výška a šířka přesahuje několik desítek metrů. Samotná brána je pak tvořena z tvrzené ocele a na její otevření je nutný velice složitý kladkový systém zavedený přímo v útrobách hradeb. Říká se, že samotné hradby z vnitřní strany jsou navíc opředené různými chodbami a tajnými vstupy a úkryty pro případy nejvyšší nouze. To jsou však jenom čisté spekulace. Není skutečně známo, proč je vstup do Satsuki tak složitý a z jakého důvodu hradby nelze ani nikterak přeletět nebo přeskočit. Ale vzhledem ke specializaci shinobi v Satsuki je dosti možné, že si tuto výsadu vlastnoručně opatřili a rozhodně by nebylo dobré, aby někdo jejich obranu zkoušel nebo tyto povídačky si mínil potvrdit.

Brána jako vždy byla samozřejmě zavřená a střežilo jí několik desítek shinobi. Stačilo jen, aby se nějaký neznámý cizinec k ní jen na moment přiblížil a okamžitě by byl obklopen hlídkou, která jej musela prověřit a také zjistit, co tu vlastně pohledává. O příchodu obou dvoučlenných skupinek však musela být podána informace, jelikož se ani jedno z běžných opatření nekonalo. Naopak, když se k bráně začal přibližovat Kichiro se Seiko a následně i Shizuka s Akiem, který je mezi tím zvládli dohnat, všechna stráž, která jim stále v cestě ustoupila stranou, načež se sám ocelový kolos začal s dunivými otřesy otevírat. Nebylo ale nutné rozevřít celou bránu, díky čemuž vznikl jen úzký průchod, kterým mohlo s klidem na šířku projít ze pět mužů. I přesto však nebyla cesta z cela volná a jak Kichiro, tak i Shizuko si mohli povšimnout jak se k nim od brány blíží nějaký stín. Ten se za malou chvíli vyjasnil a oni mohli zjistit, že se jednalo o nějakého mladého shinobiho, který nemohl mít více jak 16 let. Na tváři si zanechával neutrální výraz a ten nepominul ani v tu chvíli, kdy se dostal téměř do jejich blízkosti, kde se také nakonec zastavil.
"Zdravím, Kichiro Kita a Shizuko Takagira. Mé jméno není důležité, ale zajisté musíte vědět, že váš příchod jsme očekávali. Místo vašeho doprovodu teď převezmu já, díky čemuž není nutné, aby jste procházeli běžnou kontrolou. Byli jsme obeznámeni, že máte být vysláni na misi na ostrově Sonohoka, přičemž je nutné využít přístav v Satsuki pro vaši přepravu a zároveň tolerovat všechno vaše současné vybavení. Prosím následujte mě a já vás odvedu na místo určení" Zakončil své představení a vysvětlení bělovlasý mladí a následně jen lehce kývl jak na Seiko, tak i Akia, kterým tak dal znamení, že jejich úkol byl splněn a nadále jejich služeb není potřeba. Sám se pak mladík prudce otočil a zamířil zpět do útrob Satsuki. Samo sebou počítal s tím, že oba dva jej budou bez řečí následovat.
"Tak se měj Shi-kůůn! Určo se brzo uvidíme!" Zavolal na Shizuko Akio a se zářivým úsměvem na tváři a zběsilým máváním v tu samou chvíli zmizel v oblaku bílého kouře.
"Myslím, že se najde spousta jiných, kteří mou práci nahradí a nějak už z pohledu usoudí, s jakou veteší se to setkali" Naposled Seiko vrátila Kichirovi stejnou měrou a o pár sekund později také neslyšně zmizela. Na rozdíl od Akia však bylo možné zaslechnout jen tiché zašustění, uvidět rychlé mihnutí a místo, kde před tím Seiko stála, zelo prázdností. Oba dva ale byli jistě rádi, že od těch dvou mají už konečně klid.