Saisho

Ostrov Saisho (最初) byl prvním útočištěm a také osídleným místem, které poskytlo útočiště všem přeživším, jež přežili skoro nevyhnutelné zničení světa. V té době veškerá známá lokace dávno neexistoval a všechny kontinenty jak je známe nabyli naprosto jiných rozměrů. Bohužel, i když se shinobim podařilo tuto hrozivou zkázu odvrátit, neměli se kam vrátit a neměli kde začít znovu budovat. Vše bylo poznamenané děsivými boji mezi samotným stvořitelem a jeho dětmi. Beznaděj se šířila jako nemoc a už moc nadějí nezbývalo...
A v tu chvíli... v tu chvíli se právě objevil... zářivá hvězda v temnotě. Ostrov, kde vegetace bujně vzkvétala a i bez pomoci lidí poskytovala dostatek potravy pro několik dalších. ale i současných generací. Ostrov, oddělený od zbytku světa a chráněný tak před hrůzami, které mohli jejich hořké vítězství rozmetat. Ten první.

Původně byl Saisho část kontinentu, jež se hned po prvním velkém hnutí tektonických desek odtrhl a zmizel kdesi v oceánu. Objevil se až za několik tisíc let, kdy měl dostatek času rozvinout naprosto nový život. Pravděpodobně k tomu přispěli i ostatní světy s ním svázané. Ty však postupně čím dál tím více splývali, až po nich zbyli jen drobné pozůstatky. Zbylá část ostrova, v té době ještě dosahujících nevídaných rozměrů, se odtrhla a vznikl tak sesterský ostrov Sonohoka, který byl později také osídlen. Pro Saisho to ale bylo, jakoby se zbavil jakési přebytečné zátěže, jelikož jeho samotný rozvoj se o to více posílil, i když se jeho rozloha snížila asi na tři čtvrtě velikosti svého protějšku. Doposud jsou vidět velmi patrné rozdíly mezi těmito dvěma naprosto odlišnými krajinami.
Díky celkové hojnosti není divu, že hlavní ekonomikou tohoto ostrova je právě zemědělství, kterému se zde vede skutečně výjimečně dobře. Za několik stovek let se zde lidem podařilo vybudovat zázemí, kterému se jen málokterá z bývalých dávno zapomenutých zemí mohla vyrovnat. Navíc, velkou část ostrova se podařilo za celou dobu osídlení prozkoumat a využít tak skoro všech možností pro co největší rozvoj zbylého shinobi světa a navrácení se tak k jeho bývalé slávě. Nic není ale tak růžové, jak by se mohlo na první pohled zdát...

Sám ostrov skýtal mnohá nebezpečí, se kterými se minulé generace museli střetnou a vydobýt si tak své místo a vůdčí pozici na tomto bohem ztraceném, i když znovu nalezeném, místě. Čas je totiž záludný a nezvýhodňuje nic a nikoho. Proto také stejný čas pro vývoj neměla jenom tamní fauna, ale i živočišná část říše. Ze začátku to byla jungle, která nedala nikomu nic zadarmo. Její zkrocení bylo zaplaceno krví mnoho předků současných shinobi. Doposud zdejší příroda a její obyvatele jsou považovány za jedny z nejnebezpečnějších  věcí, se kterými by jste se v dnešní době mohli setkat a každý, kdo by se do ní vrhl osamocený a bez pomoci by měl jen pramalou šanci na přežití. Z toho důvodu je většina zdejší lokace lidem nepřístupná a porušení těchto nakázání se velice přísně trestá. Zároveň se ale nespočet lokací využívá pro výcvik a jsou rozděleny podle různé složitosti a celkové náročností na jeho splnění. Ostrov Sonohoka je sice neustále vystavován nehostinným podmínkám, na které nemá dostatečné zázemí a život na něm je neustálý boj , ale Saisho na tom není o mnoho lépe. Jejich zázemí a celková vyspělost je sice na dvakrát větší úrovni a podnebí je tu více jak přívětivé, ale přesto by jste ho bezpečným místem rozhodně nenazvali. Dobrým příkladem je bažina Bugendai, kde můžete nalézt moskyty, jejichž píchnutí vás dokáže ochrnout až na několik dní. O zbytek se už postará sama příroda.... Ani křišťálově čistá voda na pobřeží Tsukuyomi by nebyla zrovna dobrým místem pro koupel, jelikož stvoření, která tam přebývají vždy ocení, když se jim oběť přímo naservíruje až pod nos. Na tomto místě si dvakrát rozmyslíte, kam se sami vyprávíte nebo kam ulehnete. Není divu, že tento ostrov je oblíbeným místem pro pořádání Chuuninských zkoušek i za předpokladu, že se při nich úmrtnost zvyšuje téměř čtyřnásobně. Slabý shinobi do tohoto světa totiž skutečně nepatří...